19 abril 2024
Inicio > Número 19 > Cuando voy a trabajar al Parlamento Europeo…

Cuando voy a trabajar al Parlamento Europeo…

[Když odjíždím pracovat do Evropského parlamentu]

Una breve y personal reflexión sobre el trabajo de una intérprete freelance checa, que desempeña su actividad entre el mercado privado y su colaboración con una institución internacional. El artículo trata aspectos como el sistema de contratación de los intérpretes freelance, las condiciones de trabajo y los horarios, el multilingüismo y los desafíos (terminológicos, aunque no únicamente de esa índole) a los que se enfrentan los intérpretes del Parlamento Europeo.

Cuando voy a trabajar al Parlamento Europeo muchos amigos me preguntan cómo es el trabajo de intérprete en una organización internacional y tan multilingüe como el Parlamento Europeo. Normalmente acompañan sus preguntas con comentarios como: ¡Tiene que ser superdifícil! ¿Cómo aguantas tanto estrés? ¿Pero cómo puedes entender tantos idiomas? Y muchos más.

Según el contexto, intento responder en unas pocas frases sencillas, aunque siempre me quedo pensando en todas las cosas que no pude contar o explicar bien. Así que aprovecho esta oportunidad para intentar hacer una pequeña comparación entre el trabajo de una intérprete freelance checa en el mercado privado y en una institución internacional como es el Parlamento Europeo. Evidentemente, estas comparaciones se basarán en la experiencia de una intérprete concreta con una combinación lingüística concreta.

Disponibilidad y contratación

El Parlamento Europeo emplea el procedimiento de contratación a largo, medio y corto plazo para los intérpretes autónomos. […] En el mercado privado, el 90 % de mis clientes me ofrece trabajo a medio o corto plazo.

El Parlamento Europeo emplea el procedimiento de contratación a largo, medio y corto plazo para los intérpretes autónomos. A través de una aplicación en línea segura (webcalendar), los intérpretes autónomos ofrecen sus días disponibles al departamento de contratación. El procedimiento de contratación a largo plazo (long-term recruitment) empieza en septiembre y termina en octubre de cada año. Durante unos 35 días los colegas de contratación preparan ofertas de trabajo para todo el año siguiente según las necesidades ya conocidas del Parlamento. Los intérpretes pueden aceptar o rechazar estas ofertas en un plazo concreto. El resto de las necesidades de interpretación está cubierto por la contratación a medio plazo (normalmente 2 o 3 meses antes del comienzo del contrato) y por contratos a corto plazo (un mes o hasta un día antes del comienzo del contrato). En mi caso concreto, aproximadamente el 80 % de los contratos con el Parlamento Europeo proviene de la contratación a largo plazo y el 20 % restante, de la contratación a medio y corto plazo.

En el mercado privado, el 90 % de mis clientes me ofrece trabajo a medio o corto plazo.

Viajes y alojamiento

El Parlamento Europeo, al igual que todos mis clientes en el mercado privado, se hace cargo de los gastos de viaje y de alojamiento relacionados con el trabajo. Sin embargo, no todos los clientes en el mercado privado se hacen cargo de las comidas, algo que el Parlamento Europeo sí cubre con el denominado per diem.

Condiciones de trabajo y cabinas

El 99 % del trabajo de interpretación en el Parlamento consiste en la interpretación simultánea en cabinas muy bien equipadas y ventiladas. Por regla general, trabajamos tres en cabina, pero excepcionalmente, en reuniones muy cortas, dos.

En este sentido, el mercado privado es mucho más variado para mí. Aproximadamente un tercio de mis contratos son interpretación consecutiva o de acompañamiento, un tercio interpretación simultánea con micrófono móvil y el 30 % restante es interpretación simultánea en cabina, siempre con dos intérpretes por cabina. El nivel técnico de las cabinas suele ser un poco más bajo.

Horarios

Hace unos meses terminaron muchos meses de huelga de intérpretes en el Parlamento Europeo. […] Para mí, como participante en la huelga, el problema principal eran las jornadas laborales interminables.

Hace unos meses terminaron muchos meses de huelga de intérpretes en el Parlamento Europeo. No puedo entrar en detalles de los problemas y las negociaciones relevantes por falta de espacio y tiempo. Para mí, como participante en la huelga, el problema principal eran las jornadas laborales interminables. Los contratos del Parlamento Europeo que reciben los intérpretes autónomos son contratos de un día sin horarios fijos. Al aceptar el contrato, uno declara su disponibilidad ante la institución. Sin embargo, según las prácticas anteriores, las jornadas laborales de 12 horas no eran una excepción. Durante esas 12 horas uno podía estar en la cabina interpretando un máximo de 8 horas (pero tenía que estar disponible las 12 horas). A las 12 horas de disponibilidad había que añadir el tiempo necesario para el viaje de ida y vuelta al trabajo y las horas de preparación necesarias. Volver a trabajar después de un día tan largo de trabajo requería unos esfuerzos prácticamente inhumanos. Afortunadamente, estas prácticas ya no existen.

El multilingüismo

El Parlamento Europeo tiene 24 lenguas oficiales (552 combinaciones posibles), pero en muchas reuniones y conferencias hay que contar con un sinfín de idiomas no oficiales (entre los más frecuentes están el ruso, el árabe o el chino). Conocer la combinación lingüística y tus «pivots» forma parte de la preparación de todos los intérpretes, que tienen que reaccionar lo más rápido posible para reducir el desfase inevitable al mínimo. Por esta razón, hay que estudiar bien la hoja de equipo, el teamsheet, una tabla en la que se ven los nombres y las combinaciones lingüísticas de todo el equipo de intérpretes. Sobre todo, hay que saber qué colegas te pueden «servir de pivot» cuando se hablen idiomas que no están cubiertos por tu cabina.

Sobre todo, hay que saber qué colegas te pueden «servir de pivot» cuando se hablen idiomas que no están cubiertos por tu cabina.

En el mercado privado observo que los cambios de idiomas suelen causar problemas a muchos colegas que no están acostumbrados a cambiar de canal u orientarse cuando se cambian idiomas en secuencias muy cortas.

La preparación y el estrés

El Parlamento Europeo es una institución muy específica y muy política y, por tanto, requiere una preparación muy exhaustiva y conocimientos generales sobre la política actual. Los siguientes aspectos elevan el estrés del trabajo:

Muchas reuniones se transmiten en vivo y también se pueden ver y escuchar desde los archivos del Parlamento. De esta manera, nuestras voces pueden llegar a millones de personas interesadas. Por si hubiera poco estrés…

  • En primer lugar, uno puede estar asignado a varias reuniones muy distintas al día (por ejemplo, la Comisión de Pesca, Comisión de Agricultura y Desarrollo Rural, reuniones de grupos parlamentarios, audiencias, conferencias científicas, etc.), y cada una de ellas requiere una preparación muy profunda.
  • En segundo lugar, el programa puede cambiar un día antes o incluso el mismo día. Así, uno se puede estar preparando, por ejemplo, para la reunión del Comité de Asuntos Jurídicos y acabar interpretando en el Comité de Control Presupuestario.
  • En tercer lugar, el Parlamento es una institución muy política y el desconocimiento de las negociaciones entre bastidores puede dificultar la comprensión. El alto grado de carácter político de los debates requiere también una sensibilidad muy alta por temas controvertidos, cuya mala interpretación podría causar conflictos y malentendidos. Los políticos gastan muchas bromas, hacen muchas insinuaciones, ofenden a sus adversarios y el estrés por «no meter la pata» es muy alto.
  • En cuarto lugar, ninguna institución internacional ofrece la transmisión de tantas reuniones en línea. Muchas reuniones se transmiten en vivo y también se pueden ver y escuchar desde los archivos del Parlamento. De esta manera, nuestras voces pueden llegar a millones de personas interesadas. Por si hubiera poco estrés…
  • En quinto lugar, hay que mencionar los temibles one-minute speeches. Un procedimiento según el cual los diputados, durante las reuniones plenarias, tienen la palabra durante un minuto para hablar de cualquier tema que elijan. Al tener solo un minuto, los diputados se levantan y a la velocidad del rayo leen un discurso, cuyo tema puede ser muy inesperado. No niego que este procedimiento nos hace sudar a todos.

El feedback

A falta de feedback directo, todos los intérpretes autónomos están sujetos a un «control de calidad» que consiste en informes regulares hechos por colegas funcionarios.

En el mercado privado el intérprete está muy a menudo en contacto directo con el cliente y recibe un feedback inmediato. Esto nos permite hacer consultas antes y después del trabajo y evitar malentendidos. La mayor desventaja del trabajo en el Parlamento para mí consiste precisamente en la falta de contacto directo. Las cabinas están muy lejos del cliente, no recibimos feedback directo y el trabajo es muy impersonal.

A falta de feedback directo, todos los intérpretes autónomos están sujetos a un «control de calidad» que consiste en informes regulares hechos por colegas funcionarios en los que se evalúan distintos aspectos del trabajo profesional (comprensión, gramática, fluidez, trabajo en la cabina, etc.). Una práctica necesaria, pero innegablemente estresante.

Para terminar…

El trabajo en el Parlamento Europeo es muy exigente, a menudo muy estresante y, como todo el trabajo de intérprete, requiere una preparación muy exhaustiva y mucha humildad. Uno tiene que acostumbrarse a la idea de que nunca va a poder seguir la situación en los 28 países miembros, nunca va a conocer los nombres de todos los miembros de todos los gobiernos europeos ni de todos los casi 800 diputados europeos. Pero, con suficiente preparación y humildad, se puede hacer bien el trabajo sin tener que volver a casa por los canales subterráneos, como dicen los checos cuando tienen tanta vergüenza que les gustaría que se los tragase la tierra (Vracet se domů kanálem).


Když odjíždím pracovat do Evropského parlamentu

Když odjíždím pracovat do Evropského parlamentu, mnoho přátel se mě ptá, jak to vlastně v takové mezinárodní a tak mnohojazyčné organizaci, jakou je Evropský parlament, probíhá. Běžně jejich otázky doprovází komentáře nebo otázky jako: „Musí to být strašně těžké! Jak jsi schopná zvládnout takový stres? Jak můžeš rozumět tolika řečím?” A mnohé další.

Podle situace se snažím reagovat jednoduchými větami, i když vždy mi poté hlavou vrtají všechny věci, které jsem nezmínila a otázky, které jsem nemohla řádně zodpovědět. Využiji tudíž tuto příležitost a pokusím se v krátkosti porovnat práci české tlumočnice na soukromém trhu a  v mezinárodní organizaci, jakou je Evropský parlament. Samozřejmě, že vše, co na následujících stránkách najdete, vychází z konkrétní zkušenosti konkrétní tlumočnice s konkrétní jazykovou kombinací.

Disponibilita/ nábor

Pro tlumočníky na volné noze využívá Evropský parlament systém krátko-, středně- a dlouhodobého náboru. […] Na soukromém trhu mi 90% klientů nabízí zakázky ve středně- a krátkodobém předstihu.

Pro tlumočníky na volné noze využívá Evropský parlament systém krátko-, středně- a dlouhodobého náboru. Prostřednictvím bezpečné online aplikace (webcalendar) nabízí tlumočníci na volné noze svou disponibilitu oddělení náboru. Proces dlouhodobého náboru začíná v září a končí v říjnu každého roku. V průběhu přibližně 35 dnů kolegové z náborového oddělení připraví pracovní nabídky podle v té chvíli známých potřeb Parlamentu. Tlumočníci poté ve stanovené lhůtě mohou nabídky přijmout či odmítnout. Zbytek dalších požadavků pokryje střednědobý nábor (obyčejně dva až tři měsíce před začátkem smlouvy) nebo krátkodobý nábor (několik týdnů nebo i dnů před začátkem). V mém případě jsou smlouvy z 80% z dlouhodobého a 20% ze středně- a krátkodobého náboru.

Na soukromém trhu mi 90% klientů nabízí zakázky ve středně- a krátkodobém předstihu.

Cesty/ ubytování

Evropský parlament, stejně jako klienti na soukromém trhu, přebírá náklady spojené s cestou a ubytováním v místě zakázky. Nicméně ne všichni klienti na soukromém trhu přebírají náklady za stravování, které jsou v případě Evropského parlamentu pokryty dietami.

Pracovní podmínky/ kabiny

99% tlumočení v Evropském parlamentu probíhá formou simultánního tlumočení a to ve velmi dobře vybavených a klimatizovaných kabinách. Obvykle pracujeme v kabině ve třech a jen ve výjimečných situacích na velmi krátkých zasedáních ve dvou.

V tomto ohledu je pro mě soukromý trh daleko rozmanitější. Přibližně třetinu zakázek představuje konsekutivní/ doprovodné tlumočení, třetinu simultánní tlumočení se šeptacím zařízením a posledních 30% je tlumočení v kabině, vždy ve dvou lidech. Úroveň technického vybavení kabin bývá zpravidla trochu nižší.

Pracovní doba

Před několika měsíci skončila dlouhodobá stávka tlumočníků v Evropském parlamentě. […] Pro mě, jako účastníka stávky, největší problém představovala nekonečná pracovní doba.

Před několika měsíci skončila dlouhodobá stávka tlumočníků v Evropském parlamentě. Z časových důvodů se nemohu věnovat konkrétním příčinám a s tím souvisejícím vyjednáváním. Pro mě, jako účastníka stávky, největší problém představovala nekonečná pracovní doba. Smlouva, kterou dostávají tlumočníci na volné noze, je smlouvou na jeden den bez uvedení konkrétní pracovní doby.

Přijetím smlouvy tlumočník instituci potvrzuje svou disponibilitu. Nicméně v minulosti nebylo velkou výjimkou, že pracovní den trval 12 hodin. V průběhu těchto dvanácti hodin nepřekročila čistá doba tlumočení v kabině 8 hodin (k dispozici musel ale tlumočník být 12 hodin). K těmto „12 hodinám disponibility” je třeba přičíst zpáteční cestu do práce a čas nutný na přípravu. Pracovat po tak náročném předcházejícím dni vyžadovalo prakticky nadlidské úsilí. Naštěstí se pravidla upravující pracovní dobu změnila.

Mnohojazyčnost

Především je třeba vědět, v jaké kabině sedí „pilot” z jazyka, který tvá kabina jazykově nepokrývá.

Evropský parlament má 24 oficiálních jazyků (552 možných kombinací), ale na mnoha slyšeních lze zažít tlumočení z nepřeberného množství jazyků (mezi těmi nejčastějšími je ruština, arabština nebo čínština). Znalost jazykových kombinací a pilotních jazyků je součástí přípravy všech tlumočníků, kteří musí při změně jazyka reagovat co nejrychleji, aby nutné zpoždění způsobené tlumočením bylo co nejkratší. Proto je třeba před začátkem jednání řádně nastudovat tzv. teamsheet, tabulku, která zobrazuje celý tým tlumočníků společně s jejich jazykovou kombinací. Především je třeba vědět, v jaké kabině sedí „pilot” z jazyka, který tvá kabina jazykově nepokrývá.

Na soukromém trhu často zaznamenávám, že rychlý přechod do jiného jazyka během konference některé kolegy může mást a někdy déle hledají ten správný kanál.

Příprava a stres

Evropský parlament je velmi specifická a politická instituce, což od tlumočníků vyžaduje velmi důslednou přípravu a obecné znalosti aktuálního politického dění. Následující aspekty dále navyšují pracovní stres:

Velmi mnoho zasedání lze sledovat živě nebo je lze najít v archivu Evropského parlamentu. Tímto způsobem mohou naše hlasy dolehnout k uším miliónů posluchačů. Aby toho stresu nebylo málo…

  • Zaprvé. Není neobvyklé, že v jednom dni tlumočník pracuje na několika různých zasedáních (například Výbor pro rybolov, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, zasedání politických frakcí, slyšení, vědecké konference atd.) a každé z těchto zasedání vyžaduje přípravu.
  • Zadruhé. Pracovní program se může prakticky kdykoliv změnit (den předem, ale i v průběhu dne). Může se tak stát, že jste se intenzivně připravovali na zasedání Výboru pro právní záležitosti a z důvodu nečekaných změn sedíte a tlumočíte na Výboru pro rozpočtovou kontrolu.
  • Zatřetí. Evropský parlament je politickou institucí per se a neznalost zákulisních vyjednávání může ztížit porozumění. Vysoká úroveň politického charakteru vyjednávání vyžaduje také vysoký stupeň citlivosti vůči kontroverzním tématům, jejichž špatný výklad by mohl vést ke konfliktům nebo nedorozumění. Politikové často vtipkují, naznačují, uráží své oponenty a stres z toho, abyste nešlápli vedle je velmi vysoký.
  • Začtvrté. Žádná mezinárodní instituce nenabízí takové množství živě přenášených jednání. Velmi mnoho zasedání lze sledovat živě nebo je lze najít v archivu Evropského parlamentu. Tímto způsobem mohou naše hlasy dolehnout k uším miliónů posluchačů. Aby toho stresu nebylo málo…
  • Zapáté. Nelze nezmínit tzv. one-minute speeches, postrach všech tlumočníků. V rámci tohoto postupu mají poslanci v průběhu plenárního zasedání právo po dobu jedné minuty hovořit o jakémkoliv tématu. Jelikož mají k dispozici jen minutu, poslanci se postaví a rychlostí blesku přečtou projev, jehož téma může často zaskočit. Nepopírám, že při tlumočení v rámci tohoto postupu se potíme v kabině všichni.

Zpětná vazba

Na soukromém trhu je tlumočník velmi často v přímém kontaktu se svým klientem a dostává okamžitou zpětnou vazbu. Díky tomu lze před i po tlumočení klást klientovi otázky a vyhýbat se tak nedorozuměním. Pro mě osobně je hlavní nevýhodou práce v Evropském parlamentu právě neexistující přímý kontakt s klientem. Kabiny jsou ve velké vzdálenosti od poslanců, nedostáváme přímou zpětnou vazbu a práce se tak může jevit velmi neosobní.

Jako náhrada přímé zpětné vazby jsou najímaní tlumočníci předmětem „kontroly kvality” v podobě pravidelných zpráv, které vypracovávají jejich kolegové úředníci.

Jako náhrada přímé zpětné vazby jsou najímaní tlumočníci předmětem „kontroly kvality” v podobě pravidelných zpráv, které vypracovávají jejich kolegové úředníci, kteří hodnotí různé aspekty jejich práce (porozumění, gramatika, plynulost, chování v kabině atd.). Velmi stresující, ale nezpochybnitelně potřebný postup.

A pár slov na závěr…

Práce v Evropském parlamentu je velmi náročná, často velmi stresující a jako každé tlumočení vyžaduje řádnou přípravu a velkou dávku pokory. Musíte se vnitřně smířit s tím, že je nemožné usledovat situaci ve všech 28 členských státech, nikdy nebudete znát jména všech členů vlád všech evropských států, ani všech skoro 800 poslanců Evropského parlamentu. Ale pokud se řádně připravíte a pracujete s pokorou, odvedete dobrou práci a nemusíte se večer vracet domů kanálem.

Traducción al checo: Barbora Molnár. Revisión de la traducción: Flavia Salazar Jezilova

Barbora Molnár
+ artículos

Es traductora e intérprete checo­eslovaca, licenciada en Traducción e Interpretación por la Universidad de Granada y máster Europeo en Interpretación de Conferencias (EMCI, Praga). Gracias a las becas Erasmus y Go East, pasó dos años en Berlín y Moscú. Desde el año 2005 trabaja como intérprete autónoma (checo, eslovaco, alemán, español, inglés y ruso) y desde el año 2007 está acreditada ante las instituciones europeas (cabina checa, español como lengua B). Miembro de la red de traductores e intérpretes voluntarios Babels y de la asociación checa de traductores e intérpretes (Jednota tlumočníků a překladatelů). Le apasionan el arte, el teatro y el pensamiento crítico. Es una madre feliz de mellizos de 5 años.

Barbora Molnár
Barbora Molnár
Es traductora e intérprete checo­eslovaca, licenciada en Traducción e Interpretación por la Universidad de Granada y máster Europeo en Interpretación de Conferencias (EMCI, Praga). Gracias a las becas Erasmus y Go East, pasó dos años en Berlín y Moscú. Desde el año 2005 trabaja como intérprete autónoma (checo, eslovaco, alemán, español, inglés y ruso) y desde el año 2007 está acreditada ante las instituciones europeas (cabina checa, español como lengua B). Miembro de la red de traductores e intérpretes voluntarios Babels y de la asociación checa de traductores e intérpretes (Jednota tlumočníků a překladatelů). Le apasionan el arte, el teatro y el pensamiento crítico. Es una madre feliz de mellizos de 5 años.

Redes Sociales

956me gustaMe gusta
10,638seguidoresSeguir

Último número

- Advertisement -spot_img

Artículos relacionados